Navrátil, Jiří
Jiří Navrátil (*1939) se narodil ve Valašském Meziříčí v rodině soudce. V roce 1948 se rodina přestěhovala z Brna do Prahy a v roce 1962 dokončil Navrátil studium češtiny a ruštiny na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Krátce byl zaměstnán jako scenárista Československé televize, knihovník a průvodce v Památníku národního písemnictví. V letech 1965–1997 působil jako redaktor nakladatelství Mladá fronta (řídil mj. edice Omega a Ladění, po roce 1990 pak edici Moderní česká próza), od roku 1997 až do svého odchodu do důchodu v roce 2001 byl redaktorem nakladatelství Hynek.
Jeho prozaickým debutem je trojice povídek Spálená stráň (1969), jíž předcházelo drama Malá kupovitá oblačnost (1967). Následovaly povídkové knihy Nitky (1975), Štěstí (1976) a Koštýř (1978) a romány Slib (1973), Soudcův sen o řetězech (1979), Událost (1979), Světla našich večerů (1980), Kamilův život po matčině smrti (1983), Cestičky a cesty (1989) a Modravý večer (2000). Próza Temně rudé otěže byla napsána na přelomu šedesátých a sedmdesátých let a vyšla zatím pouze časopisecky (Tvar 1–13/2011).
Básně publikoval pod pseudonymem Petr Dapit rovněž v časopisu Tvar. Novela Sirotci z války byla také napsána na rozhraní šedesátých a sedmdesátých let, aniž by se ji autor pokusil vydat. V nakladatelství Novela bohemica její vydání v roce 2013 iniciovala Božena Správcová.
