DETAIL KNIHY
Mácha: Deníky
Turistický průvodce
Nominace na Cenu Jiří Ortena 2011
Letní milostný román se odehrává v současném Máchově kraji a je prosycen citacemi i "překrady" z Máchových děl i z knížek o Máchovi, od jehož narození uplynulo v roce 2010 200 let. Hlavním hrdinou je dnešní mladý poutník a tři jeho milé - Márinka, Lori a Ela. Málokdy se umějí rozesmát od srdce, to jen když se trochu víc napijí. Ale to také není dobré! Pověst tedy čili děj knihy této nesmí se co věc hlavní považovati, nýbrž jen tolik z děje toho, jak daleko k dosažení oučelu hlavního nevyhnutelně třeba.
Ilustroval Dan Černý.
Kniha vyšla s podporou Ministerstva kultury České republiky.
Informace o knize
| název | Mácha: Deníky |
| podtitul | Turistický průvodce |
| grafická úprava | PER |
| datum vydání | 23.04.2010 |
| rok vydání | 2010 (1. vydání) |
| ISBN | 978-80-904573-0-0 |
| počet stran | 144 |
| rozměry | 11×15cm |
| vazba | vázaná |
| doporučená cena | 185,- Kč |
Ukázky z knihy
Ela přijde
Ela přijde na návštěvu i další večer. Přinese mi ukázat své fotky a poradit se o diplomce.
Dívám se do Elina portfolia a dozvídám se z něj rok jejího narození. Má Kristova léta. Já Máchova, to jde fakt dohromady. Lori je také starší.
Domluvíme přesnou trasu výletu. Příjemně mě překvapuje, ustoupila od svého požadavku vidět Kokořín.
To ještě nevím, že předtím pojedu s Lori i na Housku, takže s Elou stejně půjdeme tam, kde už jsem byl. Odsouzena ke druhému místu. Vyprovázím ji domů. Cena útěchy.
pokračování ukázky Ela
Scházíme se
Scházíme se s Lori v Děčíně a frčíme do Doks na světovou předpremiéru Máje F. A. Brabce. Lori je celou cestu odtažitá. Skoro se mi zdá, že se mnou jela jen kvůli tomu, že už jsem koupil lístky.
Ubytováváme se ve Skalce u Doks v klidném penzionu, obklopeném lesem. Dostaneme klíč od podkrovní komůrky. Do Doks pak jdeme pěšky alejí proti siluetě Bezdězu. Lori mlčí. Mé otázky ji otravují. Na Mácháči si kupujeme mojito.
„Takhle jsem tu trávil léto,“ říkám jí, zatímco saju brčkem.
Fotí mě.
pokračování ukázky Lori
Márinka sedí
Márinka sedí s kamarádkou u stolu, vedle se pohupuje nějaký otrapa, který solí do jukeboxu příšerný tracklist plný Nightwish. Není s nimi řeč. Po chvíli jdou platit k baru a zaseknou se tam na půl hodiny, když do nich nějací chlápci lámou další panáky. Přemýšlím, že vypadnu, zase k Márince domů, sám.
„Jasně, pučim ti klíče,“ nabízí mi, když se zvednu a oznámím jí to.
„To je dobrý. Mamka mi dala klíče,“ cinkám jí do ucha svazečkem.
„Ukaž…,“ zkoumá je. „To ale nejsou klíče od našeho bytu…“
„Tak proč mi je dávala?“ nechápu.
Márinka krčí rameny, nakonec se zvedá i s kamarádkou, loučí se s ní před barem.
Bere mě k sobě.
pokračování ukázky Márinka
